Ovoce nebo zelenina?
U oranžových kuliček superpotraviny peruánské mochyně je to jedno.
Vždyť jsou tak sladké, chutné, voňavé, zdravé a můžeme si je vypěstovat na vlastní zahrádce.
Mochyně peruánská, třešeň Inca ( Physalis peruviana ) anglicky Cape Gooseberry, Goldenberry, španělsky Uchuva, Uvilla, Aguaymanto pochází z předhůří peruánských And z nadmořské výšky okolo 2000 m, kde ji jedli indiáni už v dávných dobách.
Je řazena do skupiny Solanaceae podobně jako brambory, rajčata, lilek nebo paprika. V přírodních stanovištích dosahuje stáří více než 20 let. Ale nesnáší mráz. V našich podmínkách ji pěstujeme jako jednoletou do prvních mrazíků na podzim. Pěstuje se podobně jako rajčata, je lepší ji vyvázat a vylamovat zálistky. Na chráněném stanovišti před silnými větry má ráda propustnou půdu a plné slunce. Je keřovitého vzrůstu a dosahuje výšky 1,5 m. Květ je 3 cm v průměru žlutavé barvy s pěti hnědočernými skvrnami.
Sklízí se malé lampiónky. V nich je malá oranžová bobule, která se jí. Na jedné rostlině jich dozraje několik desítek.
Masitá bobule je kulovitá o průměru 1,2–2 cm. Obsahuje žlutou hmotu plnou drobných semínek. Zralá bobule je aromatická, sladká s mírnou kyselostí připomínající chuť citrusů s ananasem a kiwi. Voní jemně ovocně s nádechem po karamelu.
Nejvíce chutná syrová, utržená přímo z keře. V kuchyni se používá do ovocných salátů, koktailů, smoothies, koláčů, moučníků a při tvorbě různých sladkých pokrmů. Dělají se z ní zavařeniny, džemy a může se i sušit.
Proč je mochně peruánská superpotravina?
Je velmi chutná se spoustou využití v kuchyni.
Obsah látek na 100 g plodu mochně peruánské ( podle analýzy loupaných plodů provedených v Ekvádoru).
voda 78,9 g
proteiny 0,054 g
tuky 0,16 g
vláknina 4,9 g
vápník 8,0 mg
fosfor 55.3 mg
železo 1,23 mg
karoten 1.613 mg
thiamin 0,101 mg
riboflavin 0,032 mg
niacin 1,73 mg
kyselina askorbová 43,0 mg
Zralé plody jsou považovány za dobrý zdroj vitamínu P a jsou bohaté na pektin.
Pomáhá léčit mnoho nemocí.
Má antioxidační schopnosti a chrání játra a ledviny proti fibrózou. Dodává pro organismus dobře využitelné železo bez vedlejších účinků, což je důležité u žen v době těhotenství a zároveň posiluje imunitu.
Ulevuje od artritických bolestí. Vylepšuje kognitivní schopnosti z důvodů antioxidačních vlastností jak u dětí, tak i ve stáři (zpomaluje Alzheimerovu chorobu). Zlepšuje zrak. Posiluje imunitní , trávicí a vylučovací systém.
V lidovém léčitelství se používá na snižování horeček, jako prevence proti rakovině, na kožní nemoci vyvolané bakteriemi, různé dermatitidy, proti zánětům, jako diuretikum, proti malárii, revmatismu, na astma, leukémii a proti hepatitidě.
Proti žloutence používá rostlinu kmen Muthuvanů žijících v Shola lesních oblastech v Kerala, Indii. Odvar z listů se bere jako diuretikum a antiastmatikum v Kolumbii. Zahřáté listy jsou obvykle aplikovány jako obklady na záněty v Jižní Africe. U kmene Zulu používají odvar z listů jako klystýr dětem pro úlevu při některých břišních onemocněních.
U zralých plodů nejsou známy vedlejší negativní účinky.
Upozornění - celá rostlina, mimo zralý plod, je při vnitřním použití mírně jedovatá.